Typická vanilková zmrzlina je připravována podle tradiční receptury a vyrábí se z čistě mléčných surovin. Technologie výroby výrazně postoupila. Odběratelé si mohou pro přípravu zmrzliny vybrat a poté zhotovit zmrzlinu ze sušené zmrzlinové směsi nebo ze směsi tekuté. Obě jsou kvalitativně srovnatelné, přičemž tekuté zmrzlinové směsi jsou určeny do provozoven se zvýšenou hygienickou náročností, kdy odpadá pracnost při přípravě. Značkou kvality KLASA se pyšní jak trvanlivá tekutá zmrzlinová směs vanilková 1l a kakaová 1l, tak MIXAR sušená zmrzlinová směs. Labužníci zmrzliny tak už nemusí jako ve starém Řecku posílat nejlepší běžce, aby jako štafetový kolík donesli ledovou pochoutku až z Olympu.
„Opočenská mlékárna Bohemilk dbá nejen na neměnnost kvality, ale dává odběratelům doporučení jak správně připravit zmrzlinu. Prodejní místa, která pak tato doporučení dodržují, získají od Bohemilku certifikát, který mohou umístit na provozovně“, uvádí Oldřich Šmerda, Key account manager Bohemilk, a.s. „Pro spotřebitele jsme sestavili jednoduché desatero, které napoví, jak na první pohled poznat kvalitní zmrzlinu“, dodává Oldřich Šmerda.
Desatero kvalitní zmrzliny
1) Již na první pohled by měla být porce pěkná, nesmí být přešlehaná ani uplácaná.
2) Pokud se na zmrzlině objeví třpytící se krystalky, znamená to, že zmrzlina je zřejmě naředěná větším poměrem vody než by měla být. Ta pak vytváří krystalky ledu.
3) Objeví-li se na porci zmrzliny patrné trhliny či vzduchové bubliny, znamená to, že byla přešlehána, což její kvalitě určitě nepřidá.
4) Každá zmrzlina musí být označena gramáží. Na požádání by tedy neměl být problém ji zvážit.
5) Prodávající by měl být upraven, což budí důvěru z pohledu hygieny.
6) Okolí stánku by mělo být rovněž čisté a upravené (opět důvěra z pohledu hygieny).
7) Prodávající musí podávat prodávanou porci tak, že má rukavici, kleště, nebo jiný způsob, kterým zamezí dotyku své ruky s prodávaným kornoutem.
8) Co se týká sortimentu, musí být jasně označen druh možného výběru porcí i ostatní nabídka jako například posyp, poleva a podobně.
9) Širší škála by měla být i v nabídce kornoutů, ne pouze výběr malého a velkého, ale sladký kornout, politý čokoládou, barevný kornout, včetně ostatních možností.
10) Nejlepší referencí daného místa je ovšem trvalá fronta zákazníků, kteří se vracejí. Tím
vznikají ta známá místa, která naštěstí převážně točí vždy tu naši TOČENOU ZMRZLINU Z OPOČNA. V první řadě Vám však musí zmrzlina chutnat.
Zmrzlinu z Opočna můžete ochutnat mj. na těchto místech: cukrárna, kavárna, náměstí T.G.M., Česká Lípa; cukrárna Harlekýn, Velké Karlovice; Polárka, Český Těšín; Cukrárna Marie, Mošnov; Cukrárna, Podivín; Cukrárna u Matěje, Telč; Točená zmrzlina, náměstí Př. Otakara II., České Budějovice; Cukrárna, Netopíce; Cukrárna, Velká Bystřice; Cukrárna, Votice; Pekařství a cukrářství Sázava, Svitavy; Zmrzlina u Maxe, Zámecká ul., Opočno.
Ať už upřednostňujeme točenou nebo kopečkovou, musela zmrzlina urazit velký kus cesty v běhu staletí, abychom ji ochutnali. První verze o vzniku zmrzliny spojuje počátky její výroby se starověkým Řeckem. Zmrzlina měla podobu ochuceného sněhu nebo ledu. Připomínala spíš ledovou tříšť či sorbet. Zámožní Řekové si pro sníh a led na Olympu posílali běžce, kteří si náklad podléhající zkáze předávali jako štafetový kolík. Jiné prameny uvádí, že to byli Mongolové, kdo přípravu zmrzliny rozšířili. Stalo se tak díky chladnému horskému klimatu, kdy často různé ochucené nápoje z mléka (kozího, velbloudího a jačího) připravované Mongoly zmrzly. Recept na takto vyrobenou zmrzlinu měl ve 13. století přivézt do Evropy cestovatel Marco Polo. Třetí verze o historii této ledové pochoutky zmiňuje, že vznikla díky Číňanům, od nichž recept přebrali Arabové a Peršané. Od Arabů se naučili dělat zmrzlinu Italové a její výrobu rozšířili dále po celé Evropě.